Původ hradu se datuje do 14. století, kdy si Beneš z Vartemberka nechává na skalním ostrohu uprostřed tří údolí vybudovat malou dřevěnou tvrz s obrannou kamennou věží. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost v dobách, kdy jej obléhal Jan Žižka a po neúspěšném dobývání hradu prohlásil, že je pevný jako kost. Pravdou ovšem zůstává, že zakladatel hradu, hrabě Beneš, se do zakládací listiny podepsal latinským přízviskem Benesius de Costy, což Češi při čtení zkomolili a přejmenovali ho na Beneše z Kosti.

Po Benešově smrti se majitelem Kosti stává jeho syn Petr, který pracoval jako hofmistr u dvora Karla IV. Díky tomu byl ve velmi dobré finanční situaci a začal s celkovou přestavbou dřevěné tvrze na kamenný hrad, jehož podoba se zachovala až do dnešní doby.

Roku 1414 je vnučka Petra z Vartemberka provdána za bohatého katolíka Mikuláše Zajíce z Házmburka. Jejich potomci se zde udrželi prakticky po celé 15. století. Posledním majitelem z rodiny Zajíců byl Mikulášův vnuk, kterému pro jeho nezletilost byl určen poručník Zdeněk Lev z Rožmitálu. Ten prodal kostecké panství Janovi ze Šelmberka k umoření dluhů rodiny Zajíců.

Již roku 1524 prodává Janův syn Jindřich kostecké panství Oldřichovi z Biberštejna, jehož syn Jan dal postavit při cestě do hradu mezi první a druhou branou v roce 1545 nový obytný palác s výhledem do údolí Plakánek.

V polovině 16. století se majitelé opět mění. Biberštejnové vymírají a panství se chopí Kryštof Popel z Lobkovic. Ten nechal přistavět pivovar, Lobkovický palác a další hospodářské budovy, jež byly opevněny a připojeny k hradu.

Syn Kryštofa z Lobkovic, Oldřich Felix, byl posledním majitelem, který na Kosti pobýval jako na svém sídelním hradě. Další majitelé na hrad přijíždí spíše kontrolovat chod panství, který byl svěřen úředníkům. Roku 1632 prodává Polyxena z Lobkovic kostecké panství Albrechtovi z Valdštejna, který se chystá hrad přestavět. Z toho však sejde kvůli jeho zavraždění v Chebu o dva roky později. Majetek se kvůli neuhrazené smluvní částce vrací do rukou Polyxeny. Její syn pak panství obratem prodává rodině Černínů, kteří čerstvě vyhořelý hrad přestaví a využívají jako centrum hospodářství celého panství.

Aby Černínové snížili své dluhy, proběhne roku 1738 prodej kosteckého panství ambicióznímu Václavu Kazimírovi Netolickému z Eisenberka. Ten se projevil jako dobrý hospodář, ale k lidem na svém panství se choval s opovržením. Jediný Václavův syn neměl mužského potomka, majetek po soudních tahanicích přechází do majetku rodiny Vratislavů z Mitrovic, kteří si ke jménu přidávají přídomek Netolický.

Stejný problém s mužskými potomky řeší o pár let později i Vratislavové Netoličtí. Majetek přechází po ženské linii na italský rod dal Borgo, který opět přijme přídomek Netolický. Poslední novodobou majitelkou hradu byla Anna Marie dal Borgo Netolická, které je hrad roku 1948 zabaven. V době komunismu hrad slouží jako muzeum gotického a renesančního umění.

Po roce 1989 je majetek vrácen v restituci Giovannimu Kinskému dal Borgo, staršímu synovi Norberta Kinského a Anny Marie dal Borgo-Netolické. Giovanni Kinský dal Borgo dal poté přepsat polovinou vlastnictví hradu na svého mladšího bratra Pia Kinského dal Borgo, a hrad v současnosti vlastní prostřednictvím akciové společnosti Kinský dal Borgo.

Nechte se zlákat atmosférou časů dávno minulých a pozvěte na Kost své obchodní partnery, kolegy, přátelé či rodinu. Jsme profesionálové a pomůžeme vám uspořádat akci podle vašich představ.

Reprezentativní Vartemberský palác s velkým tanečním sálem a menšími místnostmi Šelemberského paláce.

až 150 osob

Tři menší hradní místnosti na nádvoří v blízkosti Velké věže. Ideální pro svatební obřady.

až 80 osob

Prostorné hradní nádvoří uprostřed hradu (vhodné pro pořádání koncertních a divadelních open-air představení).

až 80 osob